Ptáci

Ara zelenokřídlý

Ara chloropterus

Červený seznam IUCNMálo dotčený

Ara zelenokřídlý

Popis: Po arovi hyacintovém druhý největší papoušek světa — měří 90–95 cm a váží 1,0–1,7 kg. Tělo má sytě karmínově červené, přes křídla se táhne výrazný zelený pruh, za nímž následují kobaltově modré letky. Nahá bílá lícní pole zdobí jemné řádky drobných červených pírek, jejichž kresba je u každého jedince jiná — podobně jako otisk prstu.
Biotop: Nížinné tropické deštné a galeriové lesy severní a střední Jižní Ameriky, od Panamy přes Kolumbii a Venezuelu po Brazílii, Bolívii a Paraguay. Drží se korun stromů a v okolí řek vyhledává hliněné stěny.
Potrava: Semena, ořechy, plody a květy. Mohutným zobákem rozlouskne i tvrdé skořápky para ořechů, na které si většina ptáků netroufne. Pravidelně navštěvuje jílovité říční stěny a hlínu požírá kvůli minerálům, které pomáhají neutralizovat rostlinné jedy z nezralých semen.
Rozmnožování: Monogamní druh, pár drží pohromadě celý život. Hnízdí ve vysokých dutinách stromů nebo ve skalních výklencích, snůška má 2–3 vejce a sedí na nich 26–28 dní samice. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po třech měsících, ale rodiče je doprovázejí ještě další rok.
Délka života: Ve volné přírodě 50–60 let, v lidské péči se dožívá i více.
Zajímavost: Partneři spolu létají tak těsně, že se jejich křídla téměř dotýkají, a i po letech se navzájem krmí a probírají peří. Kresba pírek na holé tváři je u každého ptáka jedinečná a chovatelé podle ní jednotlivce rozeznávají.

Domovina a biotop

Kde žije Ara zelenokřídlý

Roztočte glóbus a uvidíte, odkud druh pochází a kde se dnes vyskytuje.

Tropická Jižní Amerika

Obývá nížinné deštné a galeriové lesy od Panamy přes povodí Amazonky až po severní Argentinu; drží se korun stromů a u řek vyhledává hliněné stěny.

Načítám glóbus…

Původní areál

Táhněte myší pro otočení · dvojklik vycentruje na domovinu

9 faktů o druhu Ara zelenokřídlý

Karty se otáčejí pořád dokola — najetím myší je zastavíte.

SkupinaPtáciPapoušci (Psittaciformes) · Papouškovití (Psittacidae)
Vědecké jménoAra chloropterusLatinský název druhu
Domovina a biotopNížinné tropické deštné a galeriové lesy severní a střední Jižní Ameriky, od Panamy přes Kolumbii a Venezuelu po Brazílii, Bolívii a Paraguay. Drží se korun stromů a v okolí řek vyhledává hliněné stěny.
PotravaSemena, ořechy, plody a květy. Mohutným zobákem rozlouskne i tvrdé skořápky para ořechů, na které si většina ptáků netroufne. Pravidelně navštěvuje jílovité říční stěny a hlínu požírá kvůli minerálům, které pomáhají neutralizovat rostlinné jedy z nezralých semen.
RozmnožováníMonogamní druh, pár drží pohromadě celý život. Hnízdí ve vysokých dutinách stromů nebo ve skalních výklencích, snůška má 2–3 vejce a sedí na nich 26–28 dní samice. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po třech měsících, ale rodiče je doprovázejí ještě další rok.
Délka životaVe volné přírodě 50–60 let, v lidské péči se dožívá i více.
Stupeň ohroženíMálo dotčenýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Partneři spolu létají tak těsně, že se jejich křídla téměř dotýkají, a i po letech se navzájem krmí a probírají peří. Kresba pírek na holé tváři je u každého ptáka jedinečná a chovatelé podle ní jednotlivce rozeznávají.
Kde v zooAreál A — voliéry a expozice
SkupinaPtáciPapoušci (Psittaciformes) · Papouškovití (Psittacidae)
Vědecké jménoAra chloropterusLatinský název druhu
Domovina a biotopNížinné tropické deštné a galeriové lesy severní a střední Jižní Ameriky, od Panamy přes Kolumbii a Venezuelu po Brazílii, Bolívii a Paraguay. Drží se korun stromů a v okolí řek vyhledává hliněné stěny.
PotravaSemena, ořechy, plody a květy. Mohutným zobákem rozlouskne i tvrdé skořápky para ořechů, na které si většina ptáků netroufne. Pravidelně navštěvuje jílovité říční stěny a hlínu požírá kvůli minerálům, které pomáhají neutralizovat rostlinné jedy z nezralých semen.
RozmnožováníMonogamní druh, pár drží pohromadě celý život. Hnízdí ve vysokých dutinách stromů nebo ve skalních výklencích, snůška má 2–3 vejce a sedí na nich 26–28 dní samice. Mláďata opouštějí hnízdo zhruba po třech měsících, ale rodiče je doprovázejí ještě další rok.
Délka životaVe volné přírodě 50–60 let, v lidské péči se dožívá i více.
Stupeň ohroženíMálo dotčenýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Partneři spolu létají tak těsně, že se jejich křídla téměř dotýkají, a i po letech se navzájem krmí a probírají peří. Kresba pírek na holé tváři je u každého ptáka jedinečná a chovatelé podle ní jednotlivce rozeznávají.
Kde v zooAreál A — voliéry a expozice