Husa domácí v ZOO Sedlec

Domácí zvířata

Husa domácí

Anser anser f. domesticus

Původ druhuDomestikovaný
Husa domácí — fotografie 1
Husa domácí — fotografie 2
Husa domácí — fotografie 3
Husa domácí — fotografie 4

Husa domácí

Popis
Husa domácí je statný vodní pták s dlouhým krkem, silným tělem a širokým zobákem. Vznikla domestikací husy velké a byla vyšlechtěna do desítek plemen, nejčastěji je bílá, ale objevuje se i šedá, hnědá či strakatá. Zatímco divoké husy váží zpravidla do 5 kg, domácí plemena jsou mnohem těžší: lehčí plemena mívají 3–5 kg, těžká i přes 10 kg, u vykrmených jedinců výjimečně až 15 kg. Samec (houser) bývá o něco větší než samice.
Biotop
Husa domácí není volně žijící druh, ale zdomácnělá forma husy velké (Anser anser). Domestikace probíhala nezávisle na několika místech, nejdříve zřejmě kolem roku 5000 př. n. l. v Mezopotámii, později v Egyptě, Evropě i v Číně (kde vychází i z husy labutí). Patří tak mezi nejstarší zdomácnělé ptáky vůbec a odedávna se chová pro maso, peří a vejce. Divoký předek obývá mokřady, jezera a rybníky se zarostlými břehy napříč Eurasií.
Potrava
Husa je téměř výhradní býložravec. Spásá trávu a byliny, pochutná si na koříncích, semenech, obilí i vodních rostlinách a na pastvě dokáže zpracovat velké množství zeleného krmiva. Jen okrajově přijímá drobné vodní živočichy.
Rozmnožování
Husa snáší podle plemene zhruba 5–15 vajec, na kterých pak sedí přibližně 28–30 dní. O housata pečují a vodí je; ta se po vylíhnutí snadno vtisknou na svého rodiče – nebo i na člověka, kterého pak následují.
Délka života
Husy patří mezi dlouhověké ptáky. V dobré péči se běžně dožívají 20 let i více a doložené jsou i výrazně vyšší věky – nejstarší zaznamenaná husa se v Anglii dožila téměř 50 let.
Zajímavost
Husy jsou vynikající hlídači: podle pověsti právě jejich hlasitý poplach („Kapitolské husy") zachránil starověký Řím před nočním přepadením. Na svého chovatele se dokáží pevně upnout a poznají ho i mezi lidmi.
Husa domácí zblízka

Domovina a biotop

Kde žije Husa domácí

Roztočte glóbus a uvidíte, odkud druh pochází a kde se dnes vyskytuje.

Mezopotámie, Egypt a Čína

Zdomácnělá forma husy velké, kterou lidé nezávisle domestikovali od cca 5000 př. n. l. v Mezopotámii, později v Egyptě, Evropě a v Číně, a dnes se chová po celém světě.

Načítám glóbus…
Původní areálZavlečeno / dnes také

Táhněte myší pro otočení · dvojklik vycentruje na domovinu

10 faktů o druhu Husa domácí

Karty se otáčejí pořád dokola — najetím myší je zastavíte.

  • SkupinaDomácí zvířata
  • Vědecké jménoAnser anser f. domesticusLatinský název druhu
  • Domovina a biotopHusa domácí není volně žijící druh, ale zdomácnělá forma husy velké (Anser anser). Domestikace probíhala nezávisle na několika místech, nejdříve zřejmě kolem roku 5000 př. n. l. v Mezopotámii, později v Egyptě, Evropě i v Číně (kde vychází i z husy labutí). Patří tak mezi nejstarší zdomácnělé ptáky vůbec a odedávna se chová pro maso, peří a vejce. Divoký předek obývá mokřady, jezera a rybníky se zarostlými břehy napříč Eurasií.
  • PotravaHusa je téměř výhradní býložravec. Spásá trávu a byliny, pochutná si na koříncích, semenech, obilí i vodních rostlinách a na pastvě dokáže zpracovat velké množství zeleného krmiva. Jen okrajově přijímá drobné vodní živočichy.
  • RozmnožováníHusa snáší podle plemene zhruba 5–15 vajec, na kterých pak sedí přibližně 28–30 dní. O housata pečují a vodí je; ta se po vylíhnutí snadno vtisknou na svého rodiče – nebo i na člověka, kterého pak následují.
  • Délka životaHusy patří mezi dlouhověké ptáky. V dobré péči se běžně dožívají 20 let i více a doložené jsou i výrazně vyšší věky – nejstarší zaznamenaná husa se v Anglii dožila téměř 50 let.
  • Stupeň ohroženíDomestikovanýDomestikovaná forma — v přírodě se nevyskytuje
  • Víte, že…?Husy jsou vynikající hlídači: podle pověsti právě jejich hlasitý poplach („Kapitolské husy") zachránil starověký Řím před nočním přepadením. Na svého chovatele se dokáží pevně upnout a poznají ho i mezi lidmi.
  • Kde v zooAreál A — dvorek domácích zvířat
  • Kolik jich chováme♂ 1 · ♀ 1celkem: 2

Podpořte péči o naše zvířata

Symbolická adopce přispívá na krmení, veterinární péči i rozvoj expozic — a vy získáte certifikát a novinky o svém zvířeti.

Prohlédnout adopce