Kachna rouenská

Kachna rouenská

Popis

Kachna rouenská patří k největším a nejtěžším plemenům domácí kachny. Zbarvením věrně připomíná svého divokého předka – kachnu divokou: kačer má lesklou zelenou hlavu, bílý obojek, kaštanově hnědou hruď a šedé tělo, kachna je nenápadně hnědě žíhaná s modrým zrcátkem na křídle. Oproti divoké předloze je však mnohem mohutnější, s hlubokým, téměř obdélníkovým tělem; kačeři běžně váží 4–5 kg. Kvůli hmotnosti prakticky nelétá.

Biotop

Jako domestikované plemeno se ve volné přírodě nevyskytuje. Chová se na farmách, statcích a v okrasných chovech po celé Evropě, kde jí vyhovují travnaté výběhy s přístupem k vodní ploše, po níž ráda pádluje a shání potravu.

Potrava

Je všežravá. Spásá trávu a byliny, sbírá semena a obilí a ve vodě i na jejím okraji filtruje drobné živočichy – hmyz a jeho larvy, měkkýše, žížaly a plže. V chovu se přikrmuje obilninami a zelení.

Rozmnožování

Snáší méně vajec než užitková plemena – podle typu zhruba 35 až 150 vajec ročně. Na vejcích sedí přibližně 28 dní. Vyšlechtěné výstavní kachny bývají špatné matky, a tak se násada často líhne pod jinou kvočnou nebo v líhni; kachňata jsou po vylíhnutí brzy samostatná.

Délka života

Při dobré péči se dožívá zhruba 8 až 12 let, výjimečně i více.

Zajímavost

Existují dva typy: štíhlejší francouzská „Rouen clair“ šlechtěná na produkci a mohutnější, hluboko stavěná výstavní forma, kterou v 19. století dotáhli angličtí chovatelé. Přestože kačer vypadá jako zvětšená kachna divoká, váží až trojnásobek a vzlétnout nedokáže.