Klokani

Klokan parma

Macropus parma

Červený seznam IUCNTéměř ohrožený

Klokan parma

Popis: Nejmenší zástupce rodu Macropus. Tělo měří 45–53 cm, ocas 40–54 cm a hmotnost se pohybuje mezi 3,2 a 5,9 kg. Šedohnědou srst dělí podél hřbetu tmavý pruh, na tváři má bílý proužek a hrdlo s hrudí jsou bílé. Pohybuje se přikrčeně, s tělem téměř vodorovně.
Biotop: Vlhké sklerofylní lesy s hustým podrostem na východě australského Nového Jižního Walesu. Je plachý, striktně noční a přes den se ukrývá v neprostupném houští.
Potrava: Traviny a byliny, které spásá v noci na lesních světlinách a pasekách. Za potravou se od úkrytu příliš nevzdaluje.
Rozmnožování: Březost trvá asi 35 dní, rodí se jediné mládě, které stráví ve vaku zhruba třicet týdnů. Také tento druh využívá zabrzděný vývoj embrya.
Délka života: Ve volné přírodě kolem 6 let, v lidské péči 11–15 let.
Zajímavost: Od roku 1932 byl druh považován za vyhynulý. V roce 1965 se nečekaně objevil na novozélandském ostrově Kawau, kam ho v 19. století zavlekli osadníci, a o dva roky později se našla i původní populace v Austrálii — celých třiatřicet let poté, co ho věda odepsala.

Domovina a biotop

Kde žije Klokan parma

Roztočte glóbus a uvidíte, odkud druh pochází a kde se dnes vyskytuje.

Nový Jižní Wales (Austrálie)

Obývá vlhké lesy s hustým podrostem na východě Nového Jižního Walesu. Od roku 1932 byl považován za vyhynulého a znovu objeven až v 60. letech — nejdřív na novozélandském ostrově Kawau.

Načítám glóbus…

Původní areálZavlečeno / dnes také

Táhněte myší pro otočení · dvojklik vycentruje na domovinu

9 faktů o druhu Klokan parma

Karty se otáčejí pořád dokola — najetím myší je zastavíte.

SkupinaKlokaniVačnatci (Diprotodontia) · Klokanovití (Macropodidae)
Vědecké jménoMacropus parmaLatinský název druhu
Domovina a biotopVlhké sklerofylní lesy s hustým podrostem na východě australského Nového Jižního Walesu. Je plachý, striktně noční a přes den se ukrývá v neprostupném houští.
PotravaTraviny a byliny, které spásá v noci na lesních světlinách a pasekách. Za potravou se od úkrytu příliš nevzdaluje.
RozmnožováníBřezost trvá asi 35 dní, rodí se jediné mládě, které stráví ve vaku zhruba třicet týdnů. Také tento druh využívá zabrzděný vývoj embrya.
Délka životaVe volné přírodě kolem 6 let, v lidské péči 11–15 let.
Stupeň ohroženíTéměř ohroženýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Od roku 1932 byl druh považován za vyhynulý. V roce 1965 se nečekaně objevil na novozélandském ostrově Kawau, kam ho v 19. století zavlekli osadníci, a o dva roky později se našla i původní populace v Austrálii — celých třiatřicet let poté, co ho věda odepsala.
Kde v zooAreál A — voliéry a expozice
SkupinaKlokaniVačnatci (Diprotodontia) · Klokanovití (Macropodidae)
Vědecké jménoMacropus parmaLatinský název druhu
Domovina a biotopVlhké sklerofylní lesy s hustým podrostem na východě australského Nového Jižního Walesu. Je plachý, striktně noční a přes den se ukrývá v neprostupném houští.
PotravaTraviny a byliny, které spásá v noci na lesních světlinách a pasekách. Za potravou se od úkrytu příliš nevzdaluje.
RozmnožováníBřezost trvá asi 35 dní, rodí se jediné mládě, které stráví ve vaku zhruba třicet týdnů. Také tento druh využívá zabrzděný vývoj embrya.
Délka životaVe volné přírodě kolem 6 let, v lidské péči 11–15 let.
Stupeň ohroženíTéměř ohroženýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Od roku 1932 byl druh považován za vyhynulý. V roce 1965 se nečekaně objevil na novozélandském ostrově Kawau, kam ho v 19. století zavlekli osadníci, a o dva roky později se našla i původní populace v Austrálii — celých třiatřicet let poté, co ho věda odepsala.
Kde v zooAreál A — voliéry a expozice