Vodní ptáci

Labuť černokrká

cygnus melancoryphus

Červený seznam IUCNMálo dotčený

Labuť černokrká

Popis: Labuť černokrká je největší vodní pták Jižní Ameriky. Dorůstá délky 102–124 cm a samci váží až 6,7 kg. Tělo má sněhově bílé, kdežto hlava a dlouhý krk jsou sametově černé; za okem se táhne úzký bílý proužek. Na kořeni zobáku vyrůstá nápadný červený masitý hrbol (karunkule), který je větší u samců a zvýrazňuje se v době hnízdění.
Biotop: Obývá sladkovodní i mírně brakické mokřady, laguny, jezera a chráněná pobřeží jižní části Jižní Ameriky. Většinu času tráví na vodě, kde je nesmírně obratná; na souši se pohybuje jen neochotně a kolébavě.
Potrava: Je převážně býložravá — spásá ponořené vodní rostliny, řasy a měkké části bylin, které sbírá cezením a nořením hlavy pod hladinu. Doplňkově pozře drobné vodní bezobratlé a hmyz.
Rozmnožování: Vytváří pevné, zpravidla celoživotní páry. Objemné hnízdo z rostlin staví na mělčině nebo na plovoucí vegetaci a samice do něj klade 4–6 vajec. Na snůšce sedí přibližně 34–36 dní, zatímco samec hlídá okolí. Čerstvě vylíhlá mláďata se často vozí na hřbetech rodičů.
Délka života: Ve volné přírodě se dožívá zhruba 10–20 let, v lidské péči i přes 30 let.
Zajímavost: Rodiče nosí šedá mláďata na zádech — schoulená v peří brázdí hladinu jako živé člunky, chráněná před chladem i predátory.

Domovina a biotop

Kde žije Labuť černokrká

Roztočte glóbus a uvidíte, odkud druh pochází a kde se dnes vyskytuje.

Jižní Amerika

Žije na mokřadech, lagunách a jezerech jižní části Jižní Ameriky.

Načítám glóbus…

Původní areál

Táhněte myší pro otočení · dvojklik vycentruje na domovinu

10 faktů o druhu Labuť černokrká

Karty se otáčejí pořád dokola — najetím myší je zastavíte.

SkupinaVodní ptácivrubozobí (Anseriformes) · kachnovití (Anatidae)
Vědecké jménocygnus melancoryphusLatinský název druhu
Domovina a biotopObývá sladkovodní i mírně brakické mokřady, laguny, jezera a chráněná pobřeží jižní části Jižní Ameriky. Většinu času tráví na vodě, kde je nesmírně obratná; na souši se pohybuje jen neochotně a kolébavě.
PotravaJe převážně býložravá — spásá ponořené vodní rostliny, řasy a měkké části bylin, které sbírá cezením a nořením hlavy pod hladinu. Doplňkově pozře drobné vodní bezobratlé a hmyz.
RozmnožováníVytváří pevné, zpravidla celoživotní páry. Objemné hnízdo z rostlin staví na mělčině nebo na plovoucí vegetaci a samice do něj klade 4–6 vajec. Na snůšce sedí přibližně 34–36 dní, zatímco samec hlídá okolí. Čerstvě vylíhlá mláďata se často vozí na hřbetech rodičů.
Délka životaVe volné přírodě se dožívá zhruba 10–20 let, v lidské péči i přes 30 let.
Stupeň ohroženíMálo dotčenýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Rodiče nosí šedá mláďata na zádech — schoulená v peří brázdí hladinu jako živé člunky, chráněná před chladem i predátory.
Kde v zooAreál A — jezírko s lekníny
Kolik jich chováme♂ 1 · ♀ 0celkem: 1
SkupinaVodní ptácivrubozobí (Anseriformes) · kachnovití (Anatidae)
Vědecké jménocygnus melancoryphusLatinský název druhu
Domovina a biotopObývá sladkovodní i mírně brakické mokřady, laguny, jezera a chráněná pobřeží jižní části Jižní Ameriky. Většinu času tráví na vodě, kde je nesmírně obratná; na souši se pohybuje jen neochotně a kolébavě.
PotravaJe převážně býložravá — spásá ponořené vodní rostliny, řasy a měkké části bylin, které sbírá cezením a nořením hlavy pod hladinu. Doplňkově pozře drobné vodní bezobratlé a hmyz.
RozmnožováníVytváří pevné, zpravidla celoživotní páry. Objemné hnízdo z rostlin staví na mělčině nebo na plovoucí vegetaci a samice do něj klade 4–6 vajec. Na snůšce sedí přibližně 34–36 dní, zatímco samec hlídá okolí. Čerstvě vylíhlá mláďata se často vozí na hřbetech rodičů.
Délka životaVe volné přírodě se dožívá zhruba 10–20 let, v lidské péči i přes 30 let.
Stupeň ohroženíMálo dotčenýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Rodiče nosí šedá mláďata na zádech — schoulená v peří brázdí hladinu jako živé člunky, chráněná před chladem i predátory.
Kde v zooAreál A — jezírko s lekníny
Kolik jich chováme♂ 1 · ♀ 0celkem: 1