Vodní ptáci

Ostralka žlutozobá

anas georgica

Červený seznam IUCNMálo dotčený

Ostralka žlutozobá

Popis: Ostralka žlutozobá je štíhlá jihoamerická kachna s nenápadným hnědě skvrnitým peřím a nápadně žlutým zobákem s tmavým hřbetem. Dorůstá délky zhruba 43–66 cm a snadno ji poznáte podle dlouhého, do špičky vytaženého ocasu. Na rozdíl od většiny kachen jsou si samec a samice zbarvením velmi podobní.
Biotop: Obývá sladkovodní jezera, tůně, mokřady a pomalu tekoucí řeky napříč Jižní Amerikou — od nížinných mokřadů až po vysoko položené andské laguny nad 4000 m n. m.
Potrava: Všežravec. Sbírá semena, výhonky a části vodních rostlin, které doplňuje vodními bezobratlými, larvami hmyzu a drobnými korýši.
Rozmnožování: Hnízdí na zemi v husté vegetaci poblíž vody. Samice snáší zpravidla 5–8 vajec a sama je zahřívá přibližně 26 dní; také péči o mláďata pak obstarává sama.
Délka života: V lidské péči se dožívá zhruba 15–20 let, ve volné přírodě obvykle méně.
Zajímavost: Populace z ostrova Jižní Georgie si přivykla i na mršiny — kachny se přiživují na kadáverech tuleňů a dokonce tučňáků, což je u kachen naprostá rarita.

Domovina a biotop

Kde žije Ostralka žlutozobá

Roztočte glóbus a uvidíte, odkud druh pochází a kde se dnes vyskytuje.

Jižní Amerika

Jihoamerická kachna obývající sladkovodní mokřady, jezera a andské laguny od nížin po vysokohoří, od Kolumbie až po Ohňovou zemi a Falklandy.

Načítám glóbus…

Původní areál

Táhněte myší pro otočení · dvojklik vycentruje na domovinu

10 faktů o druhu Ostralka žlutozobá

Karty se otáčejí pořád dokola — najetím myší je zastavíte.

SkupinaVodní ptáciVrubozobí · Kachnovití
Vědecké jménoanas georgicaLatinský název druhu
Domovina a biotopObývá sladkovodní jezera, tůně, mokřady a pomalu tekoucí řeky napříč Jižní Amerikou — od nížinných mokřadů až po vysoko položené andské laguny nad 4000 m n. m.
PotravaVšežravec. Sbírá semena, výhonky a části vodních rostlin, které doplňuje vodními bezobratlými, larvami hmyzu a drobnými korýši.
RozmnožováníHnízdí na zemi v husté vegetaci poblíž vody. Samice snáší zpravidla 5–8 vajec a sama je zahřívá přibližně 26 dní; také péči o mláďata pak obstarává sama.
Délka životaV lidské péči se dožívá zhruba 15–20 let, ve volné přírodě obvykle méně.
Stupeň ohroženíMálo dotčenýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Populace z ostrova Jižní Georgie si přivykla i na mršiny — kachny se přiživují na kadáverech tuleňů a dokonce tučňáků, což je u kachen naprostá rarita.
Kde v zooAreál A — jezírko s lekníny
Kolik jich chováme♂ 1 · ♀ 0celkem: 1
SkupinaVodní ptáciVrubozobí · Kachnovití
Vědecké jménoanas georgicaLatinský název druhu
Domovina a biotopObývá sladkovodní jezera, tůně, mokřady a pomalu tekoucí řeky napříč Jižní Amerikou — od nížinných mokřadů až po vysoko položené andské laguny nad 4000 m n. m.
PotravaVšežravec. Sbírá semena, výhonky a části vodních rostlin, které doplňuje vodními bezobratlými, larvami hmyzu a drobnými korýši.
RozmnožováníHnízdí na zemi v husté vegetaci poblíž vody. Samice snáší zpravidla 5–8 vajec a sama je zahřívá přibližně 26 dní; také péči o mláďata pak obstarává sama.
Délka životaV lidské péči se dožívá zhruba 15–20 let, ve volné přírodě obvykle méně.
Stupeň ohroženíMálo dotčenýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Populace z ostrova Jižní Georgie si přivykla i na mršiny — kachny se přiživují na kadáverech tuleňů a dokonce tučňáků, což je u kachen naprostá rarita.
Kde v zooAreál A — jezírko s lekníny
Kolik jich chováme♂ 1 · ♀ 0celkem: 1