Plazi

Želva čtyřprstá

testudo horsfieldii

Červený seznam IUCNZranitelný

Želva čtyřprstá

Popis: Drobná suchozemská želva s vysoko klenutým okrově až olivově zbarveným krunýřem, zpravidla 15–20 cm dlouhým a zdobeným tmavými skvrnami. Od příbuzných želv rodu Testudo se pozná podle čtyř prstů na předních nohách — odtud její jméno. Samice bývají nápadně větší než samci.
Biotop: Obývá suché stepi, polopouště a hlinité svahy Střední Asie, kde si hrabe rozsáhlé nory. V nich přečkává jak mrazivé zimy, tak i největší letní vedra, kdy upadá do letního spánku.
Potrava: Býložravec. Spásá byliny, trávy, sukulentní rostliny a květy, občas si dopřeje i zralé plody. Vodu přijímá převážně z potravy.
Rozmnožování: Po jarním probuzení z hibernace probíhá páření. Samice klade obvykle 2–6 vajec, někdy i v několika snůškách za sezonu. Mláďata se líhnou zhruba po 60–75 dnech a jsou od začátku plně samostatná.
Délka života: Ve volné přírodě i v lidské péči se běžně dožívá 40–50 let.
Zajímavost: V roce 1968 se dvě želvy tohoto druhu staly na palubě sovětské sondy Zond 5 vůbec prvními obratlovci, kteří obletěli Měsíc a vrátili se živí zpět na Zem.

Domovina a biotop

Kde žije Želva čtyřprstá

Roztočte glóbus a uvidíte, odkud druh pochází a kde se dnes vyskytuje.

Střední Asie

Pochází ze suchých stepí a polopouští Střední Asie, od Kaspického moře až po západní Čínu.

Načítám glóbus…

Původní areál

Táhněte myší pro otočení · dvojklik vycentruje na domovinu

10 faktů o druhu Želva čtyřprstá

Karty se otáčejí pořád dokola — najetím myší je zastavíte.

SkupinaPlaziŽelvy (Testudines) · Testudovití (Testudinidae)
Vědecké jménotestudo horsfieldiiLatinský název druhu
Domovina a biotopObývá suché stepi, polopouště a hlinité svahy Střední Asie, kde si hrabe rozsáhlé nory. V nich přečkává jak mrazivé zimy, tak i největší letní vedra, kdy upadá do letního spánku.
PotravaBýložravec. Spásá byliny, trávy, sukulentní rostliny a květy, občas si dopřeje i zralé plody. Vodu přijímá převážně z potravy.
RozmnožováníPo jarním probuzení z hibernace probíhá páření. Samice klade obvykle 2–6 vajec, někdy i v několika snůškách za sezonu. Mláďata se líhnou zhruba po 60–75 dnech a jsou od začátku plně samostatná.
Délka životaVe volné přírodě i v lidské péči se běžně dožívá 40–50 let.
Stupeň ohroženíZranitelnýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?V roce 1968 se dvě želvy tohoto druhu staly na palubě sovětské sondy Zond 5 vůbec prvními obratlovci, kteří obletěli Měsíc a vrátili se živí zpět na Zem.
Kde v zooAreál A — pavilon plazů
Kolik jich chováme♂ 0 · ♀ 1celkem: 1
SkupinaPlaziŽelvy (Testudines) · Testudovití (Testudinidae)
Vědecké jménotestudo horsfieldiiLatinský název druhu
Domovina a biotopObývá suché stepi, polopouště a hlinité svahy Střední Asie, kde si hrabe rozsáhlé nory. V nich přečkává jak mrazivé zimy, tak i největší letní vedra, kdy upadá do letního spánku.
PotravaBýložravec. Spásá byliny, trávy, sukulentní rostliny a květy, občas si dopřeje i zralé plody. Vodu přijímá převážně z potravy.
RozmnožováníPo jarním probuzení z hibernace probíhá páření. Samice klade obvykle 2–6 vajec, někdy i v několika snůškách za sezonu. Mláďata se líhnou zhruba po 60–75 dnech a jsou od začátku plně samostatná.
Délka životaVe volné přírodě i v lidské péči se běžně dožívá 40–50 let.
Stupeň ohroženíZranitelnýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?V roce 1968 se dvě želvy tohoto druhu staly na palubě sovětské sondy Zond 5 vůbec prvními obratlovci, kteří obletěli Měsíc a vrátili se živí zpět na Zem.
Kde v zooAreál A — pavilon plazů
Kolik jich chováme♂ 0 · ♀ 1celkem: 1