Želvy

Želvy

Popis

Želvy jsou plazi na první pohled poznatelní podle kostěného krunýře, který se skládá z hřbetní části (karapax) a břišní části (plastron) a tvoří ho zhruba 60 srostlých kostí. Velikost druhů se ohromně liší: nejmenší druhy měří sotva 8 cm a váží kolem 140 g, zatímco největší žijící želva, kožatka velká, dosahuje délky krunýře až 2 m a hmotnosti přes 900 kg. Bezzubé čelisti nahrazuje ostrý rohovinový zobák, kterým želvy trhají potravu.

Biotop

Želvy obývají téměř celý svět s výjimkou polárních oblastí, nejvíce jich žije v teplejších pásmech. Najdeme mezi nimi druhy suchozemské, sladkovodní i výhradně mořské, a to od stepí a pouští přes řeky a jezera až po otevřený oceán. Dnes je popsáno více než 350 druhů, z nichž značná část je vážně ohrožena.

Potrava

Potrava se liší podle způsobu života. Suchozemské želvy jsou převážně býložravé nebo všežravé a spásají rostliny, plody a trávu, zatímco vodní a sladkovodní druhy jsou většinou masožravé a loví ryby a vodní bezobratlé. Řada druhů je ve skutečnosti všežravá a nepohrdne prakticky žádnou dostupnou potravou.

Rozmnožování

Všechny želvy jsou vejcorodé a samice zahrabávají vejce do jamky vyhrabané na souši. Počet vajec kolísá podle druhu zhruba od 2 do 15 u suchozemských želv, kdežto mořské druhy jich mohou naklást přibližně 150 najednou. Inkubace obvykle trvá kolem 75 až 90 dní a u mnoha druhů rozhoduje o pohlaví mláďat teplota v hnízdě: z chladnějších snůšek se líhnou spíše samci, z teplejších samice.

Délka života

Želvy patří mezi mimořádně dlouhověké živočichy. Řada druhů se běžně dožívá mnoha desítek let a u prokazatelně ověřených jedinců byl zaznamenán věk přes 180 let. V lidské péči se při dobré péči často dožívají vyššího věku než ve volné přírodě.

Zajímavost

Želvy jsou jednou z nejstarších skupin plazů vůbec, jejich předci se na Zemi objevili už v éře dinosaurů, zhruba před 230 miliony let. U mnoha druhů navíc neurčují pohlaví mláděte chromozomy, ale teplota, při níž se vejce v hnízdě vyvíjejí.