Plazi

Kajmanka supí

macrochelys temminckii

Červený seznam IUCNZranitelný

Kajmanka supí

Popis: Kajmanka supí je největší sladkovodní želva Severní Ameriky a jeden z nejpravěce vyhlížejících plazů vůbec. Přes její mohutný krunýř se táhnou tři řady ostrých kýlů a silný, zobákovitě zahnutý zoban dokáže pořádně stisknout. Velcí samci mohou vážit přes 100 kilogramů.
Biotop: Obývá hluboké řeky, jezera, bažiny a slepá ramena v povodí řeky Mississippi na jihovýchodě USA. Téměř celý život tráví nehybně na dně; na souš pravidelně vylézají jen samice kladoucí vejce.
Potrava: Masožravec lovící ze zálohy. Nehybně leží na dně s otevřenou tlamou a růžovým, červovitě se svíjejícím výběžkem jazyka láká ryby přímo mezi čelisti. Kromě ryb požírá měkkýše, raky, jiné želvy, obojživelníky i mršiny.
Rozmnožování: Jednou ročně samice vyleze na břeh a do vyhrabané jamky naklade 10–50 kulovitých vajec. Pohlaví mláďat určuje teplota v hnízdě. Po zhruba 100 dnech se líhnou drobná mláďata, o která se rodiče vůbec nestarají.
Délka života: Ve volné přírodě se dožívá 20–70 let, v lidské péči i přes 100 let. Pomalý růst a pozdní dospělost ji činí zranitelnou vůči lovu a sběru.
Zajímavost: Její jazyk nese výběžek k nerozeznání od živého červa – želva jím doslova „rybaří“ a láká kořist do tlamy, aniž by se pohnula.

Domovina a biotop

Kde žije Kajmanka supí

Roztočte glóbus a uvidíte, odkud druh pochází a kde se dnes vyskytuje.

Jihovýchod USA

Kajmanka supí obývá řeky, jezera a mokřady povodí Mississippi na jihovýchodě USA.

Načítám glóbus…

Původní areál

Táhněte myší pro otočení · dvojklik vycentruje na domovinu

10 faktů o druhu Kajmanka supí

Karty se otáčejí pořád dokola — najetím myší je zastavíte.

SkupinaPlaziŽelvy · kajmankovití
Vědecké jménomacrochelys temminckiiLatinský název druhu
Domovina a biotopObývá hluboké řeky, jezera, bažiny a slepá ramena v povodí řeky Mississippi na jihovýchodě USA. Téměř celý život tráví nehybně na dně; na souš pravidelně vylézají jen samice kladoucí vejce.
PotravaMasožravec lovící ze zálohy. Nehybně leží na dně s otevřenou tlamou a růžovým, červovitě se svíjejícím výběžkem jazyka láká ryby přímo mezi čelisti. Kromě ryb požírá měkkýše, raky, jiné želvy, obojživelníky i mršiny.
RozmnožováníJednou ročně samice vyleze na břeh a do vyhrabané jamky naklade 10–50 kulovitých vajec. Pohlaví mláďat určuje teplota v hnízdě. Po zhruba 100 dnech se líhnou drobná mláďata, o která se rodiče vůbec nestarají.
Délka životaVe volné přírodě se dožívá 20–70 let, v lidské péči i přes 100 let. Pomalý růst a pozdní dospělost ji činí zranitelnou vůči lovu a sběru.
Stupeň ohroženíZranitelnýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Její jazyk nese výběžek k nerozeznání od živého červa – želva jím doslova „rybaří“ a láká kořist do tlamy, aniž by se pohnula.
Kde v zooAreál A — pavilon plazů
Kolik jich chováme♂ 0 · ♀ 1celkem: 1
SkupinaPlaziŽelvy · kajmankovití
Vědecké jménomacrochelys temminckiiLatinský název druhu
Domovina a biotopObývá hluboké řeky, jezera, bažiny a slepá ramena v povodí řeky Mississippi na jihovýchodě USA. Téměř celý život tráví nehybně na dně; na souš pravidelně vylézají jen samice kladoucí vejce.
PotravaMasožravec lovící ze zálohy. Nehybně leží na dně s otevřenou tlamou a růžovým, červovitě se svíjejícím výběžkem jazyka láká ryby přímo mezi čelisti. Kromě ryb požírá měkkýše, raky, jiné želvy, obojživelníky i mršiny.
RozmnožováníJednou ročně samice vyleze na břeh a do vyhrabané jamky naklade 10–50 kulovitých vajec. Pohlaví mláďat určuje teplota v hnízdě. Po zhruba 100 dnech se líhnou drobná mláďata, o která se rodiče vůbec nestarají.
Délka životaVe volné přírodě se dožívá 20–70 let, v lidské péči i přes 100 let. Pomalý růst a pozdní dospělost ji činí zranitelnou vůči lovu a sběru.
Stupeň ohroženíZranitelnýPodle Červeného seznamu IUCN
Víte, že…?Její jazyk nese výběžek k nerozeznání od živého červa – želva jím doslova „rybaří“ a láká kořist do tlamy, aniž by se pohnula.
Kde v zooAreál A — pavilon plazů
Kolik jich chováme♂ 0 · ♀ 1celkem: 1